Svět měl zuby a mohl vás jimi kdykoli pokousat. Trisha McFarlandová to zjistila, když jí bylo devět let. V deset hodin dopoledne začátkem června seděla vzadu v mámině autě, na sobě modrý nadhazovačský dres Red Sox (s číslem 36 GORDON na zádech) a hrála si s panenkou Monou.
V půl jedenácté zabloudila v lese. V jedenáct se snažila nepodléhat panice, snažila se neříkat si Tohle je vážné, tohle je moc vážné. Snažila se nemyslet na to, že když se lidé ztratí v lese, někdy se jim může něco stát.
Stephen King- bezpochyby Pán hororu, jeden z nejproduktivnějších a nejčtenějších spisovatelů současnoti, jehož nejznamější díla okupují první místa mnoha čtenářských a knižních žebříčků. Připomeňme si jeho nejznámnější díla. Například série Temná věž, či zfilmované To, Vykoupení z věznice Shawshank, Zelená míle, či Carrie se jistě dostaly do podvědomí mnoha čtenářů a filmových diváků. Jméno Stephen King je v dnešním světě vyzvedáváno do nebeských výšin a ač se zdá, že tento veleúspěšný autor nemá žádnou temnou minulost, opak je pravdou. Celých osm let se léčil ze závislosti na kokainu.
King je chválen snad úplně všemi. Jak z řad čtenářů, tak z řad kritiků obdržel mnoho chvály a kladných názorů na jeho díla. Několikrát vyhrál Bram Stoker Awards v kategorii Best Fiction Collection. Ale to zdaleka nejsou jediné ceny. Na svém kontě jich má mnoho a ještě více, poslední z roku 2012 - International Thriller Writers Awards, kde vyhrál s knihou Dallas 63. Ale ani jeho úspěchy neznamenají, že je všemi oblíbený. Někdo ho třeba nepochopí nebo ho nebaví nekonečně se vleknoucí nudné pasáže o ničem, které ve svých knihách často má. A přesně tento problém se vyskytl i u Holčičky. Proto není moc známá, ba ani nijak chválená. Celkově si myslím, že nějaké extrémně rýpavé kritice nepodlehla, ale s čistým štítem od kritiků určitě neodešla. Nu, teď ji trochu zkritizuji já.
Jak jsem již nakousla, Holčička se dočkala velmi smíšených reakcí. Jak kladných, tak záporných a já začnu těmi zápornými. Inu, pravděpodobně jejím největším záporem jest, že se nestala tak moc slavnou, jako mnohé z jejích sester (což je krapet škoda, poněvdaž podle mne to je skvělá kniha). Záporné odezvy se, podle mého soudu, dočkala strukturou svého děje a vlastně i dějem samotným. Celý děj se totiž odehrává v lese a autor celých 220 stran vypráví o tom, jak přežívala několik dní samotná, obklopená lesem a vyděšená. A aby tuto situaci oživil, nasadil do příběhu halucinace, či co to vlastně bylo. -> Z této perspektivy vypadá kniha velmi nudně a nezajímavě, což je pravděpodobně důvod, proč se někomu nelíbí a proč se vlastně ani tolik neproslavila.
Na druhou stranu je právě její děj a jeho struktura to nejlepší. King si rozhodně zaslouží obdiv čtenářů za to, že dokázal detailně popsat do dvouset dvaceti stránek pouhých pár dní v lese. Možná není až tak "Kingovsky" strašidelná (jak mnozí očekávali), ale jakmile se objeví "ON", ani tomu největšímu skeptikovi to nedá a onu pasáž prostě dočíst musí.
Osobně se mi kniha velice líbila. Opravdu hluboce obdivuji Kingovu nápadivost a jeho "okecávačské umění". Děj byl velmi dobře napsán (a popsán), od knihy jsem se takřka nemohla odtrhnout. Jak jsem již zmínila, přihlížela jsem spíše ke stylu psaní než k samotnému ději. Věřím, že kdyby se na autorův styl zaměřili všichni ti, kterým se kniha zpočátku nelíbila, zajisté by alespoň někdo uznal, že je Holčička napsána velmi pečlivě a bravurně.
Grue
2024 ©